Soukromé mateřské školy Praha západ Hodkovice

venku bylo bílo a dítě na otázku, jak bylo venku, odpoví, že byl sníh, je možné pokládat odpověď za zcela správnou a naopak zbytečné vyžadovat přesné vyjádření. Opatrnost se mi zdála na místě rovněž při odpovědích, které mohly být věcí subjektivního názoru např. když se učitelka zeptá Bylo hodně nebo málo sněhu Málo. Podívej se semhle na obrázek bylo hodně nebo málo sněhu Málo. Hodně sněhu bylo Správné odpovědi učitelky v obou školkách po dětech často opakovaly, aby zamezily případnému zmatení těch dětí, které říkaly odpovědi jiné, a zřejmě také proto, aby u dětí posílily kompetence k učení. Dialog před kreslením pohádky Před kreslením se dialog učitelky s dětmi o pohádkách objevoval v první školce pravidelně a ve druhé nepravidelně. Otázky učitelek měly za cíl podpořit rozvoj Zdiměřice komunikativních kompetencí, kompetencí k učení a kompetence k řešení problémů. Rozlišila jsem tři typy těchto otázek otázky týkající mateřskou školou Hodkovic se samotné pohádky, otázky na všeobecné znalosti a otázky vztažené k životu samotných dětí a jejich názoru. Podrobněji o nich pojednávám v následující podkapitole nazvané Typologie dialogů učitelek s dětmi o pohádkách podle charakteru rozvíjejících otázek. Některé otázky vztažené k životu dětí samotných byly osobnějšího charakteru, proto u nich bylo přítomno navození důvěry kladením soukromou školu mateřskou Hodkovicemi nejprve všeobecných a postupně osobnějších otázek, které měly přímou návaznost na rozvoj kompetence k řešení případných problémů Hrnčíře

např. Kde vy se cítíte v bezpečí, A byli jste někdy doma sami, A co vám rodiče řekli Co máte dělat A co nesmíte dělat, A co byste Kocanda dělali, kdyby vám hrozilo nějaké nebezpečí, Co by se stalo kdybyste sáhli na sirky Co s tím kdyby začaly někomu hořet vlasy nebo kdyby doma začalo hořet. Otázky na všeobecné znalosti měly často za cíl objasnit význam různých pojmů nebo rozšířit všeobecný rozhled dětí. soukromé mateřské školy Hodkovice První případ lze ilustrovat na následujícím příkladu Tak, a děti, kdo je to macecha ptá se paní učitelka. Děti odpovídají, že je to Hodkovicích mateřským soukromým školám zlá paní. Paní učitelka souhlasí, že macecha v pohádce Perníková chaloupka byla zlá, doplňuje však, že ve skutečném životě je to paní, která nahrazuje vlastní maminku a zlá být nemusí. Neneguje tedy přímo odpověď dětí, naopak jim dává za pravdu, přičemž objasňuje obecný význam pojmu macecha. Jedna dívka pak s náznakem náhlého pochopení v hlase dodává Nebo třeba maminka od Sněhurky. Pochopila tak význam slova macecha prostřednictvím vlastní asociace srovnání dvou pohádek a učitelčina popisu. Rozvoj všeobecného rozhledu Rozkoš dětí objasním jiným příkladem Kam se schovávají jiná zvířátka ptá se učitelka. Dítě tvrdí, že liška se schovává do listí. Paní cvič dítětem nejblíže Prahy západ Hodkovic

soukromé mateřské školy Hodkovice

učitelka s ním polemizuje, že na to je liška moc velká. Přímo však odpověď dítěte nevyvrací. Naopak toleruje někdy i zvláštnější odpovědi, například, že ježek se schová do jeskyně. V jiném případě zdůrazňuje rozdíly mezi pohádkovým a skutečným světem A kam se tedy schovala prasátka z pohádky Ta pohádková a Čím se zahřejí v domečku, ve svém chlívku živá prasátka Narazí li pak na problém,