Soukromé mateřské školy Praha 4 Hrnčíře

nejlepší podněty k jejich rozvoji. Přestože kvalitativní přístup, který jsem na svůj výzkum použila, umožňuje výsledky práce zobecnit soukromé mateřské školy Hrnčíře jen částečně, dá se podle mého názoru uvažovat alespoň o určité pravděpodobné podobnosti s celou výzkumnou populací, kterou by byly běžné třídy mateřských škol v České republice, případně na Slovensku. Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tématem práce s pohádkou v mateřské škole. Cílem bylo na základě výzkumné sondy blízké etnografickému výzkumnému designu prozkoumat a popsat její specifika a zajímavosti, a na základě teoretických zdrojů reflektovat určité trendy v současných konceptech a metodikách práce s Hrnčíře pohádkou v předškolním věku. Pohádky mají v životě dětí nezastupitelný význam, a to především ty z nich, které děti emocionálně a rozumově zaujmou. V současných metodikách a konceptech práce s pohádkou jsem si všimla tří tendencí. První z nich klade důraz na hodnotu pohádky spočívající v tom, že si díky ní může dítě odžívat nepříjemné pocity a problémy, se kterými se na své vývojové cestě souromých mateřských škol Hrnčířích setkává. Druhá je charakteristická důrazem na různorodé aktivity, kterými je pohádkový příběh dále rozvíjen a vztahován k vlastnímu životu dětí. Třetí je snaha podporovat živé vyprávění pohádek oproti jejich sledování v televizi nebo poslechu na CD. Ve zkoumaných Rozkoš mateřských školách četly paní učitelky pohádky dětem každý den před odpoledním spaním. Dále využívaly pohádek jako základu nebo

určitého koření pro různé řízené činnosti, zejména převyprávění podle obrázků, kreslení a dramatizaci. Všechny činnosti s pohádkami přitom pro děti plnily kromě vzdělávací funkce určitou buď individualizační nebo socializační funkci, nebo oba typy těchto funkcí. Socializační funkci obsahovaly všechny činnosti, zejména v případě čtení pohádek před spaním a kreslení se však jednalo o funkce skryté, které nebyly součástí formálního kurikula školek. Při čtení pohádek před spaním to bylo přejímání části role matky soukromou školu mateřskou Hrnčíři paní učitelkou, díky čemuž se děti ve vztahu k ní mohly cítit více v bezpečí, což mohlo napomáhat plynulejšímu procesu socializace z Zdiměřice rodiny do mateřské školy. Při kreslení se děti nezáměrně učily prezentovat vlastní názor a konfrontovat ho v diskusi s ostatními. Kateřinky Získávaly tak pozvolna jak schopnost prosadit se, tak schopnost tolerovat názory jiných a je samotné. Při společném převyprávění pohádek Hrnčířům mateřským soukromým školám podle obrázků děti poznávaly, jak to chodí na základní škole, kde se hlásí, kdo zná odpověď, hovoří, kdo je vyvolán a ostatní tiše

soukromé mateřské školy Hrnčíře

naslouchají. Při dramatizaci zase dostávaly prostor pro rozvoj spolupráce a vyzkoušení si různých rolí a mezilidských vztahů. Činnosti s pohádkami rozvíjejí nějakým způsobem takřka všechny klíčové kompetence. Ve svých pozorováních jsem se zaměřila zejména na kompetenci k řešení problémů. Ta zde však nebyla rozvíjena prostřednictvím dialogu učitelek s dětmi po čtení pohádky před spaním, jak se o tom paní učitelky v obou školkách zmiňovaly, ale v dialogu před kreslením pohádky, případně během její dramatizace. Rozlišila jsem tři