vzdělávací cestu, s jasně formulovanými cíli, naznačeným procesem práce a očekávanými efekty v různých oblastech vzdělávání. Na tvorbě školního vzdělávacího programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy. Koťátková s. uvádí klasifikaci tří podob kurikula podle Walterové. Formální kurikulum základní směřování školy, cíle, obsah, prostředky a organizace, případně získání předpokládaných dovedností kompetencí Neformální kurikulum další společné aktivity celé školy, spolupráce s rodiči, mimoškolní činnosti s případnou nabídkou pro veřejnost např. dětská knihovna, mateřské centrum, program pro adaptaci dětí před nástupem do MŠ, soukromé mateřské školy Vinoř družinu pro děti ze ZŠ apod. Skryté kurikulum prostředí školy a její vybavenost, zásady pro stravování, vzdělání učitelů jejich zájmy, studium a personální klima školy apod. Školní vzdělávací program není neměnný. Jeho východiskem je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Ten je jeho výchozím a závazným materiálem. Školní vzdělávací program si mateřské školy vytvářejí soukromé mateřské školy Vinoř samy a je plně v jejich kompetenci, zda se bude vázat k místu, kde se MŠ nachází. Mohou brát v potaz kulturní, sportovní i přírodní nebo Nouzov jiné vybavení v dosahu. Někdy je v názvu školního vzdělávacího programu i zaměření mateřské školy. Některé MŠ jsou zaměřeny environmentálně, jiné multikulturně, jiné se věnuji ryze individualitě jedince. Třídní vzdělávací program Vypracování třídního Praha 19
vzdělávacího programu je věcí učitelek většinou dvou, které budou v daném školním roce s dětmi jedné třídě pracovat. Je vypracován rámcově na celý školní rok a detailně pak pro jednotlivé části roku a v přípravách učitelek na krátká časová rozmezí. Koťátková, s. Třídní vzdělávací program má obsahovat záměr kam bude pedagogická práce směřovat, cíle stěžejní cíle pro jednotlivé části Chvaly roku, obsah práce a metody jak se s dětmi bude pracovat. Koťátková dále říká, že třídní vzdělávací program není respektive neměl by